20.11. 2015 Mirka Valašíková Křížová 8400x

Kojení je opředeno mnoha mýty. Ženy bohužel slýchávají v porodnici, od pediatrů, poradkyň, babiček i kamarádek mnoho nepodporujících a poškozujících rad a názorů. Dá se říct, že všechno jsou to pouhé mýty. Pojďme se na ně podívat blíže.

• „Kojit nemůže každá žena.“

Naopak. Kojit může naprosto každá žena, která má alespoň jedno prso.

• „Dítě se nechce kojit.“

Na světě neexistuje jediné dítě, které by se nechtělo doopravdy kojit. Děti nejsou sebevrazi. Pokud chování dítěte nevede k přisátí a nakojení se, je potřeba hledat příčinu jinde. Příčinu nehledejme v neschopnosti kojit (se), ale v agresivních a necitlivých zásazích zvenčí.

• „Mám vpáčené/ ploché bradavky. Musím používat kloboučky/ formovače bradavek.“

Tvar bradavek může být jakýkoliv a neovlivňuje schopnost ženy kojit. Dítě se totiž nepřisává na bradavku, ale na dvorec. Kloboučky pouze prohlubují potíže s kojením a pro dítě se stávají návykové, podobně jako droga. Odnaučování se pak podobá odvykací kúře závislého člověka. Nepoužívejte kloboučky, ani pokud vám budou doporučovány či nekompromisně vnucovány.

• „Mám příliš malá/ příliš velká prsa, proto nemohu kojit.“

Každá žena má dokonalá prsa přesně pro své dítě. Můžete mít prsa klidně hranatá nebo šišatá, ale na vaši schopnost kojit to vliv nemá!

• „Miminko se ode mě odtahuje, strká mezi nás ručičky, kope nožičkama, odvrací hlavičku. Asi se nechce kojit nebo mu moje mlíčko nechutná.“

Toto je mylná interpretace chování kojence. Dítě je od přírody vybavenou celou škálou pohybů a reflexů, které v kulturní příčné poloze mohou být vnímány negativně. Dostane-li dítě od matky důvěru a příležitost k aktivnímu, biologickému, samostatnému nakojení se, pak chování, jež se původně zdálo být nežádoucím, získá nečekaný význam a souvislosti.

• „Miminko se musí svázat do zavinovačky, aby sebou neškubalo a v klidu se dalo přiložit k prsu.“

Zavinovačka je separační pomůcka pocházející z dob, kdy se děti záměrně odkládaly mimo těla matek. Zavinovačka způsobuje přehřátí s následnou rezignací a apatií dítěte, což vede také k útlumu reflexů vedoucích k přisátí a nakojení se. Rutinní praxe zavinování novorozenců a kojenců z neznalosti vrozených schopností miminek je nevědomým násilím páchaným na bezbranných. Dítě nepotřebuje být pasivně přikládáno – dítě se potřebuje aktivně kojit a hýbat se při tom.

• „Jen 5 (10) minut z jednoho prsa, 5 (10) minut z druhého.“

Toto je další z nesmyslných rad a doporučení, navíc je můžete slyšet z různých úst v různém znění. Může být dalším faktorem, které přispějí k potížím s kojením. Věřte samy sobě i dítěti a dejte mu možnost kojit se tak dlouho, jak potřebuje, dle svých vlastních potřeb.

• „Kojit jen jednou za dvě (tři) hodiny a častěji ani náhodou.“

Fráze, že vy se taky napijete a najíte pokaždé, když máte hlad nebo žízeň, je sice možná otřepaná, ale pravdivá. Nicméně kojení podle časového harmonogramu je nesmysl poškozující přirozené schopnosti ženy kojit a dítěte nakojit se. Toto doporučení má původ v dobách, kdy matky byly od kojení odrazovány a nabádány ke krmení umělým mlékem. Lidské mládě je však biologicky tzv. kontinuální jedlík, což dokazuje jak měnící se složení mateřského mléka dle potřeb dítěte, tak fakt, že je dítě zároveň nošencem.

• „Mám málo mléka, nestačí mu.“

Málo mléka při plném kojení neexistuje. Pokud vám toto někdo tvrdí, neví, o čem mluví. Mléka má každá žena dost přesně pro své miminko. Je potřeba ovšem kojit podle potřeb dítěte, nikoliv podle umělého časového harmonogramu. Produkci mléka také výrazně podporuje častý kontakt kůže na kůži, časté nošení a společné spaní. Ženě se logicky snižuje produkce mléka, pokud se svým dítětem fyzicky není a pokud ho dokrmuje umělým mlékem.

• „Mám slabé mléko, nestačí mu.“

Slabé mléko neexistuje. Složení mateřského mléka přesně odpovídá potřebám dítěte a flexibilně se podle nich mění. Ovšem čím delší je pauza mezi jednotlivými kojeními, tím víc tučné mléko v prsu vodnatí a tím víc času také prsa potřebují, aby adekvátně zareagovala a přizpůsobila složení mléka aktuálním potřebám dítěte. Kontakt s dítětem kojení harmonizuje. Důležitá je tedy důvěra matky a kojení zcela v režii dítěte, nikoliv podle umělého časového harmonogramu. Buďte se svými dětmi v častém fyzickém kontaktu, pak vaše tělo bude dokonale reagovat na jejich potřeby.

• „Špatně se přisává. Mám rozpraskaná prsa, musím jen odsávat a přestat kojit.“

Tzv. „špatně“ se dítě může přisávat, pokud je mu zabráněno kulturní příčnou polohou v aktivním biologickém kojení. Řešením je právě poskytnutí důvěry dítěti – možnost kojit se samo tzv. „na savce“. Rozpraskaným bradavkám a kojení samotnému odsávačka prokazuje medvědí službu. Prsa větrejte a kojte, i když je to bolestivé. Prasklinky často souvisí s přemnoženými kvasinkami v těle. Omezte cukr, bílou mouku a mléko a zahajte několikatýdenní vnitřní léčbu přírodní tinkturou z lichořeřišnice.

• „Kojení je věda, musím se naučit techniku, polohu, přikládání atd.“

Kojení je tak přirozené a snadné jako dýchání. Jediné, čemu potřebujete rozumět a znát, je, s jakými schopnostmi přichází dítě na svět. Je důležité věřit sama sobě a dítěti, ne návodům. Moderní společnost z neznalosti a nedůvěry v základní biologické nastavení nošence a savce bohužel vnáší příliš mnoho techniky do obyčejných věcí, jako je těhotenství, porod, kojení, život s miminkem.

• „Moje dítě má alergii na mé mléko.“

Když už jsme nevěděli, jak všemožně vysvětlit „nevysvětlitelný“ pláč, vymysleli jsme diagnózu alergie na mateřské mléko. V přírodě neexistuje žádný jiný savec, jehož mláďata by nemohla být živa z mateřského mléka vlastního živočišného druhu. Taková mláďata by umírala a druh by vymřel. „Koliky“ a „nevysvětlitelný“ pláč mají z velké části příčinu v nepochopené a nevyslyšené potřebě vylučování. Také matčina strava by měla být zdravá a vyvážená.

• „V noci se dítě kojit nemusí, hlavně když dlouho spí.“

Naopak, noční kojení je pro pravidelnou a vyváženou tvorbu mléka velmi důležité. Ideálním řešením je, pokud spí dítě se svými rodiči v rodinné posteli. Maminka může pohodlně kojit i v polospánku a podvědomě rychleji a lépe reaguje na potřeby dítěte. O společném spánku si můžete přečíst víc v článcích Lenky Medvecové Tinkové z projektu Prosím spinkej >>

• „Kojení po půl roce už dítěti nic nedává.“

Naopak – dlouhodobé kojení dává dítěti i matce mnoho. Kojení není jen strava, je to také emocionální strava. Kojení starších batolat a větších dětí je normální a zdravá věc, pouze západní společnost z něj udělala sexuální tabu.

• „Když budu dítě dlouhodobě kojit, bude na mě a na kojení závislé.“

Je dítě rozmazlené nebo závislé, když potřebuje pouze naplnit svoje vrozené potřeby? V čím více oblastech se cítí dítě nenaplněné, tím více bude naplnění požadovat. Dlouhodobé kojení podporuje pevnou, láskyplnou vazbu v rodině. Ptejte se sami sebe a buďte k sobě upřímní, co to je, co ve vás ve skutečnosti vyvolává strach z dlouhodobého kojení.

Více o kojení s podporou vrozených reflexů se více dozvíte v tomto navazujícím článku>>

Setkali jste se ještě s jinými mýty o kojení? Budu ráda, když se se mnou o ně podělíte. Napište mi.